Biodynamická masáž: když dotek pomáhá tělu znovu najít rovnováhu
Biodynamická masáž je jednou z metod tělově orientované psychoterapie, kterou v průběhu 20. století vytvořila norská psycholožka a fyzioterapeutka Gerda Boyesen (1922–2005). Ve své práci propojila psychologii, psychoterapii a citlivou práci s tělem. Vycházela z předpokladu, že psychické prožitky a tělesné napětí spolu úzce souvisejí a že k člověku není vždy možné přistupovat pouze prostřednictvím slov.
Na rozdíl od klasické masáže není cílem biodynamické masáže pouze uvolnit svaly. Důležitá je především kvalita doteku, tempo, vnímání těla a vytváření prostoru pro hluboké uvolnění. Dotek může být velmi jemný a respektuje individuální reakce člověka. Biodynamická masáž tak může být zajímavou cestou pro každého, kdo chce lépe vnímat své tělo, zpomalit a objevit, jak jeho psychické rozpoložení souvisí s tělesnými pocity a napětím.
K čemu může být biodynamická masáž dobrá?
V běžné praxi lidé vyhledávají biodynamickou masáž především kvůli uvolnění, zklidnění a lepšímu kontaktu se svým tělem. Může být cenným doplňkem v obdobích zvýšené psychické zátěže, dlouhodobého napětí nebo tehdy, když člověk vnímá, že „hlava jede dál“, zatímco tělo by potřebovalo zpomalit.
Významnou součástí biodynamického přístupu je také možnost všímat si toho, co se v těle spontánně objevuje – například změn napětí, dechu, tepla, chladu, pocitů tíhy nebo lehkosti a někdy také emocí či vzpomínek. Nejde o to tyto projevy vyvolávat, ale vytvořit podmínky, ve kterých se mohou bezpečně objevit.
Gerda Boyesen věnovala zvláštní pozornost také peristaltice střev, kterou spojovala s procesem psychického uvolnění a zpracování napětí. Tuto myšlenku označovala jako psychoperistaltiku. Jde o specifickou součást biodynamické teorie, která je podpořena novými poznatky o bohaté autonomní nervové pleteni ve stěně střeva, která funguje do značné míry nezávisle na centrální nervové soustavě.
Jak biodynamické masáže vlastně vypadají?
Když se řekne masáž, většina lidí si představí masáž s olejem přímo na kůži. A ano, některé biodynamické masáže se také dělají tímto způsobem. Ale většina z nich této obvyklé představě neodpovídá. Mnoho z nich se dělá na oblečeném člověku a mohou to být třeba jen různé jemné manipulace s klouby. Nebo se jemně rozvibrovává postupně každá část těla. Nebo se pracuje jen od zápěstí po špičky prstů apod. A přesto, nebo právě proto je to velmi účinné. Protože to není mechanická práce, ale velmi důležitou součástí je záměr, se kterým dotek dáváme.
Paleta biodynamických masáží je velmi pestrá. A to se nyní bavíme jen o jejich základní úrovni, zaměřené na harmonizaci, relaxaci a uvolňování stresu uloženého v těle. Existuje také pokročilejší varianta této masážní práce zvaná deep draining, ve které se pracuje dle potřeby i s provoakcí a dalšími způsoby..
Proč má smysl biodynamickou masáž nejprve zažít na sobě?
Biodynamická masáž se velmi obtížně učí pouze z knih nebo z popisu technik. Podstatnou součástí je totiž vlastní zkušenost s dotekem, uvolněním, vnímáním těla a s tím, co se při masáži odehrává uvnitř člověka.
Pro člověka, který ji poznává v rámci seberozvoje, může být zajímavou zkušeností už samotné zjištění, jak jeho tělo reaguje na jemný a pozorný dotek. Může se naučit lépe rozpoznávat napětí, signály těla a rozdíl mezi skutečným odpočinkem a pouhým přerušením činnosti.
Právě zkušenost „zevnitř“ je velmi důležitá i pro budoucího terapeuta nebo maséra. Teprve když člověk pozná účinky jednotlivých způsobů doteku na vlastním těle, může začít skutečně rozumět tomu, co znamená dotýkat se druhého člověka citlivě, respektujícím způsobem a bez zbytečného tlaku.
Proč se biodynamickou masáž učit?
Pro maséry, fyzioterapeuty, psychoterapeuty a další pracovníky pomáhajících profesí může biodynamická masáž rozšířit jejich dosavadní způsob práce o hlubší vnímání vztahu mezi tělem, nervovým systémem, emocemi a psychickým prožíváním.
Přínosem nemusí být jen zvládnutí konkrétních masážních postupů. Stejně důležitá je schopnost vnímat člověka jako celek, pracovat s intenzitou a tempem doteku a reagovat na jeho aktuální stav místo mechanického provádění naučené techniky.
Biodynamická masáž tak může mít dva rozměry: může být sama o sobě hodnotnou zkušeností pro osobní rozvoj a současně může představovat praktický nástroj pro profesionála, který chce svou práci s tělem rozšířit o psychologický a vztahový rozměr.
Pro koho je biodynamická masáž vhodná?
Biodynamická masáž může být zajímavá pro každého, kdo chce zpomalit, lépe vnímat své tělo a objevit nové možnosti hlubokého uvolnění. Je vhodná jako zkušenost v rámci seberozvoje, ale také pro maséry, fyzioterapeuty, psychoterapeuty a další pracovníky pomáhajících profesí, kteří chtějí rozšířit své dovednosti o citlivou práci s tělem a dotekem.
Největší smysl má biodynamickou masáž nejprve zažít na vlastní kůži a teprve potom se rozhodnout, zda se ji chcete naučit.
Dotek, který není jen technikou
Jedním z hlavních odkazů Gerdy Boyesen je myšlenka, že tělo není pouze objekt, na kterém pracujeme, ale součást člověka, se kterým jsme v kontaktu.
Právě proto má biodynamická masáž smysl nejen jako soubor technik, ale především jako způsob, jak se učit naslouchat tělu – vlastnímu i tělu druhého člověka.
Kde je zažít nebo se je naučit?
U nás ji můžete zažít na úvodních víkendových kurzech s Honzou Nejedlým. A kdyby se Vám zalíbily, je tady možnost i ročního kurzu.
